Politizovat sex, zašlapat svobodu slova?
Co byste si pomysleli o těch, kdo by ulicemi hrdě a veřejně pochodovali proto, že se sprchují ráno a ne večer? Či o těch, kteří by takto veřejně deklarovali svou hrdost na to, že se milují raději v přírodě než v posteli? A jaký by byl váš názor na skupinku těch našich spoluobčanů, kteří by v ulicích s hrdostí nám všem ostatním hrdě sdělovali, že si potřebu na WC vykonávají tak, a nikoli onak?
Ano, mám tentýž názor jako vy: bylo by to nepatřičné, neslušné a trapné.
Proč? Proč by to bylo trapné? Z téhož důvodu, proč je trapná i Gay Pride demonstrace. Je totiž politizací něčeho, co je výsostně soukromé a intimní.
Sexuální identita či orientace (či hodina sprchování, či oblíbená sexuální poloha, či způsob vykonávání potřeby na toaletě) jsou soukromou a intimní záležitostí každého člověka, a vytahovat je na veřejnost, učinit z nich otázku veřejnou, a dokonce je hrdě vystavovat na obdiv veřejnosti je neslušné. Věru, důvod k hrdosti…
Existují homosexuální občané, kteří jsou se svou sexuální orientací a identitou vyrovnaní a považují je za záležitost svého soukromí a intimity. A pak existují nevyrovnaní homosexuální aktivisté, kteří nevědí, co si se svou sexuální orientací a identitou počít, a nenapadne je nic lepšího, než je zpolitizovat.
Není a nikdy nebylo sporu o to, zda homosexuální občané právo na demonstraci mají. Samozřejmě, že mají, jako i jakákoli jiná skupina obyvatel (pokud při té demonstraci nebudou propagovat hnutí usilující o pošlapání práv občanů, či provádět něco nepřístojného, proti dobrým mravům). Ta otázka však byla a je, zda politizace něčeho bytostně soukromého a intimního není náhodou nepatřičná a trapná.
Ano, je.
A tuto trapnost umocnil, tj. otázku sexuální identity a orientace ještě více zpolitizoval i primátor Prahy, když oné demonstraci politických aktivistů propůjčil svou záštitu.
Zřejmě chtěl projevit toleranci k homosexuálním občanům, což by bylo v pořádku. On však udělal něco jiného – dal přímou politickou podporu homosexuálním politickým aktivistům.
Tolerance k homosexuálním občanům, kteří svou sexualitu považují za věc soukromou a intimní; a přímá politická podpora homosexuálním aktivistům, kteří z ní dělají věc veřejnou – to jsou nebe a dudy.
Dát politickou záštitu homosexuální demonstraci by mělo význam, kdyby homosexuální občané byli u nás v ČR na základě své sexuální orientace perzekuováni a vystaveni represím. Tehdy by od primátora (či jakéhokoli jiného politika) bylo heroické jejich demonstraci podpořit. Ale u nás? V Praze? V jednom z homosexuálních rájů Evropy?
Ambasády třinácti zemí nepochopily problém, o který se teď tady jedná. Tím problémem není tolerance vůči homosexuálům či její absence – konec konců, o tom, že to problémem není, svědčí i ten fakt, že demonstrace homosexuálních aktivistů se konat bude a oni na ni ústavní právo mají –, leč tím skutečným politickým problémem je, zda nám zůstane zachována svoboda slova a projevu, včetně svobody projevu mravně odsuzovat homosexuální jednání či homosexuální životní styl.
To je ta relevantní otázka, na kterou nám třináct ambasád dalo odpověď svobodě slova a projevu příliš nesvědčící – řečeno diplomaticky.
Ve svobodné společnosti se svobodou slova a projevu smí na homosexuální jednání svobodně zaznít jakýkoli morální názor, od toho velebícího až po ten zatracující. Ve svobodné společnosti má právo zaznít každý z nich a žádný nemá být považován za nepovolený.
Za jednoho z nejlepších předsedů v dějinách Zahraničního výboru amerického Senátu považuji zesnulého Jesseho Helmse, jenž výboru předsedal v letech 1995-2001.
Senátor Helms věděl, že i když zahraniční služba USA má zastávat politiku americké vlády, vzhledem k tomu, že je financovaná Kongresem, má zároveň zastávat i hodnoty amerického lidu jako celku – nejen hodnoty obyvatel Hamptons na Long Islandu či San Francisca – ale hodnoty všech; a rozhodně nejít proti hodnotám morální většiny Američanů. To si Jesse Helms ohlídal...
Zahraniční výbor Senátu USA po právu bude zajímat, jaké morální hodnoty prosazují americké ambasády v zahraničí. Uvidíme (respektive úředníci americké zahraniční služby uvidí), jaký názor budou mít senátoři, kterým (a jejichž voličům) hodně záleží na náboženské svobodě a svobodě slova, včetně svobody vyjadřovat mravní odsudek určitého jednání, na postoj americké ambasády vůči této svobodě.
Roman Joch
Islámské šátky ve školách – ano, či ne?
Ombudsmanka Anna Šabatová vstoupila do diskuse o tom, zda v českých školách islámské šátky povolit či ne velice nešťastně. Otázka šátků ve školách – a na veřejném prostoru – totiž není otázkou lidských práv, nýbrž prozíravosti a zdravého rozumu.
Roman Joch
A vítězem pražských voleb bude kdo?
Tomáš Hudeček. Proč? V důsledku voličského fenoménu, kterému se anglicky říká backlash. Jedná se o prudkou, až zuřivou reakci proti akci, která byla přehnaná. Akce vyvolává reakci, a přepísklá akce může vyvolat zdrcující reakci, jež by nenastala, byla-li by ta akce umírněnější.
Roman Joch
O „střílení separatistů“ a „věšení zrádců“
...rozhodl jsem se proto na ně odpovědět přesně v tomto „smíšeném“ duchu: jednak říct svůj uvážený názor podepřený argumenty, a jednak tam „vhodit“ i něco, nad čím se čtenáři dobře pobaví a zasmějí. Někteří se zřejmě „pobavili“ až moc.
Roman Joch
Rusko notoricky lže a občas zpětně přizná pravdu
Selhal podle vás Západ, pokud jde o Ukrajinu? Podle některých komentátorů jsou podmínky příměří de facto kapitulací Kyjeva. Jaký vývoj očekáváte dále?
Roman Joch
Izrael a Hamas – v čem je rozdíl?
Mezi státem Izrael a hnutím Hamas v pásmu Gazy opět, jako už několikrát v minulosti, probíhá ozbrojený konflikt. Jeho příčinou byly únos a vražda tří izraelských mladíků členy Hamasu a následná vražda palestinského mladíka mladými Izraelci.
Roman Joch
Rovnost v odměňování neexistuje – a ani existovat nemá
Asi bych měl začít plným doznáním: miluji svobodu, nenávidím rovnost. Přesněji, miluji svobodu – a proto nenávidím rovnost. My lidé jsme nestejní, jsme odlišní, lišíme se od sebe v talentech, nadáních, schopnostech, zálibách. Prostě nejsme identičtí. Tudíž čím větší máme svobodu, tím více můžeme své přirozené nestejnosti projevovat a tím větší majetková nerovnost ve společnosti nastane.
Roman Joch
Zeman a islám
Prezident Zeman si dovolil na recepci u příležitosti státního svátku státu Izrael říci, že atentátník při vraždách v Židovském muzeu v květnu v Bruselu nejednal jen tak, nýbrž byl pod vlivem „islámské ideologie“. A rozpoutalo se hotové peklo, či vlastně „džahana“. Mnozí dostali kopřivku z toho, že Zeman si takhle dovolil urazit islám a všechny muslimy, z nichž, jak všichni přece víme, většina jsou umírnění a mírumilovní.
Roman Joch
Pomník letcům na Klárově
Na Klárově byl nakonec umístěn okřídlený lev - pomník našim letcům bojujícím za Druhé světové války v britském letectvu – navzdory námitkám a protestům památkářů. Při vší úctě vůči památkářům, je dobře, že v tomto případě na jejich námitky ohled brán nebyl, neboť v tomto případě jejich protesty po právu mají jít stranou.
Roman Joch
Potraty prenatální a postnatální
Začnu doznáním, že jsem proti potratům. Považuji je za zabíjení lidských bytostí; embryo či plod nejsou ničím jiným, než člověkem, byť malým a velice mladým, v nejranějším stádiu svého bytí. Argument, že člověkem nejsou, protože jsou „shlukem buněk“, je nepřesvědčivý. Dítě a dospělý člověk jsou taky shlukem buněk.
Roman Joch
Sto let od „mokré práce“ v Sarajevu
...když se podíváme na fakta, nelze se vyhnout závěru, že v červenci 1914 Rakousko bylo v právu!
Roman Joch
Sobotka a obrana
Ministr obrany Martin Stropnický se přednedávnem přeřekl – pokud to skutečně přeřeknutí bylo -, že by na našem území nerad viděl jednotky jiných cizích zemí NATO. Svá slova pak velice rychle vzal zpět, že to nikoli on, nýbrž mnozí naši jiní spoluobčané u nás cizí vojska nechtějí.
Roman Joch
Obama, který nekouše
Ruská intervence na Krymu zvážila Baracka Obamu a jeho politiku vůči (nejen) Rusku - a shledala ho lehkou váhou. Obamova politika vůči Rusku za posledních pět let – politika tzv. resetu – je v troskách.
Roman Joch
Tri knihy
Svoje tohtoročné pravidelné stĺpky vo svojom obľúbenom časopise začnem netradične: v tomto prvom si dovolím láskavému čitateľovi doporučiť tri knihy vydané v minulom roku, ktoré ma zaujali. Prvú vydal mladý americký historik Timothy Snyder (ročník 1969, absolvent Oxfordu, profesor na Yale) v roku 2010 pod názvom "Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin"; česky Krvavé země (Paseka / Prostor, 2013).
Roman Joch
Rodina podle diktátu
V zájmu země a jejich občanů přejme paní Marksové-Tominové, aby byla ministryní úspěšnou. Což znamená umírněnou; dala chudým „víc“; leč nám a našim rodinám do životů nekafrala.
Roman Joch
Chléb a hry více než svoboda?
Jakub Patočka považuje Adamcovu komunistickou vládu (1988-89) za lepší než demokratickou vládu Nečasovu (2010-13), protože za Adamce bylo zřejmé, že to bude už jen lepší, zatímco za Nečase zřejmé nebylo, jak moc budou sociální práva ještě osekána.
Roman Joch
Vánoční projev prezidenta Zemana
Měl jednu velkou přednost – byl milosrdně krátký. To je nutné ocenit. Prezident tak jde s dobou, která přeje kratším televizním výstupům i vstupům; i když některým starším občanům České republiky se možná bude po delších prezidentských projevech stýskat.
Roman Joch
ČRo by měl udělat správnou věc: kardinálovi Dukovi se omluvit
Představte si, že někdo by v rozhlasu říkal: „Když tady nad námi vlál rudý prapor s černou svastikou a byla doba nesvobody...“ – a moderátorka ho okamžitě napomenula: „Promiňte, pane, máme před volbami, tak nemůžete tady agitovat...“
Roman Joch
Svoboda pro všechny
V současnosti tím politickým problémem na Západě není tolerance vůči homosexuálům či její absence – tato tolerance tady je. Tím skutečným politickým problémem je, zda nám zůstane zachována svoboda slova a projevu, včetně svobody projevu mravně odsuzovat homosexuální jednání či homosexuální životní styl.
Roman Joch
Rozhořčené 2012
Prostě na člověka jde smutek při sledování dokumentu o těchto sice politicky aktivních a angažovaných třicátnicích, jež ale mají tak smutné a frustrující osobní životy. „Muži dávných dob, když chtěli ve svých státech dobrou vládu, nejdřív si udělali pořádek ve svých vlastních rodinách.“
Roman Joch
Tři důvody, proč doporučuji volit – a je zřejmé, koho
Takto špinavým způsobem by neměl uspět kandidát žádný a nikoho. Proto ze sanitárně-hygienických důvodů - a pro korektnost presidentských voleb příštích - považuji za důležité, aby tento typ „kampaně“ nyní neuspěl, aby flagrantně selhal.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4501x