Mezi státem Izrael a hnutím Hamas v pásmu Gazy opět, jako už několikrát v minulosti, probíhá ozbrojený konflikt. Jeho příčinou byly únos a vražda tří izraelských mladíků členy Hamasu a následná vražda palestinského mladíka mladými Izraelci.
Ti, kdo zavraždili izraelské mladíky, jsou pro Hamas hrdinové; ti, kdo zavraždili palestinského mladíka, jsou pro Izrael zločinci. Jsou zatčeni, vyšetřováni a po usvědčení a odsouzení půjdou do vězení.
To je první zásadní morální rozdíl mezi Izraelem a Hamasem.
Druhý je ten, že Hamas chce svými raketami odpálenými z pásma Gazy záměrně zabít co nejvíce izraelských civilistů; a své raketové základny záměrně buduje v hustě osídlených palestinských čtvrtích, aby Izraelci při útocích vůči nim zabili co nejvíc Palestinců a svět tak Izrael odsuzoval.
Izraelci se naopak snaží co nejvíce Palestinců ušetřit. Když zjistí, že v obytném domě je odpalovací zařízení Hamasu, nejdřív telefonicky jeho obyvatele varují, aby dům opustili, pak stíhačka na něj hodí bombu bez nálože, jež má svým zvukem po nárazu varovat, že ta další, po čtvrthodině, dům už zničí.
Prostě Izraelci se snaží na poslední chvíli varovat co nejvíce palestinských civilistů a jejich životy ušetřit. Je to jediná armáda světa, která obyvatele domů, na které bude útočit, před útokem telefonicky varuje, aby je opustili. A piloti izraelských letadel jsou jedinými piloty na světě, kteří mají právo útočnou misi nesplnit a bombu či raketu nevypustit, pokud na poslední chvíli zjistí, že vedle plánovaného cíle se nachází příliš mnoho civilistů protivníka.
Za oběti na palestinských civilistech je tudíž odpovědný Hamas a dopouští se válečného zločinu přímo dvounásobného: tím, že záměrně útočí na izraelské civilisty, a tím, že své zbraně záměrně rozmísťuje mezi palestinské civilisty, aby při izraelských ničeních těchto zbraní, jež jsou legitimním válečným cílem, bylo zabito i nejvíce civilistů palestinských.
Otázkou je, proč to dělá, proč na Izrael odpaluje rakety, když musí vědět, že nemá šanci jej vojensky porazit.
Z důvodu výše naznačeného: Hamasu nejde o vítězství vojenské, nýbrž o propagandistické: záběry zabitých palestinských civilistů mají světové mínění obrátit proti Izraeli a tak tento stát de-legitimizovat.
Z toho samého důvodu, zachování své reputace, Izrael útočí tak zdrženlivě a mírně. I když já si myslím, že z důvodu ochrany palestinských civilistů v budoucnosti, by měl nyní operaci dovést do konce rasantně a tvrdě - a celé politické a vojenské vedení Hamasu zničit. Prostě jedovatému hadovi hlavu useknout jednou provždy. V opačném případě totiž za pár let nastane konflikt nový a další a další civilisté, izraelští ale hlavně palestinští, budou opět umírat.
Zdá se však, že se Hamas letos přepočítal: světová kritika Izraele je v tomto konfliktu velice mírná, až neexistující; a naopak odsouzení Hamasu celkem silné, dokonce i v arabském světě.
A je pro to i důvod: vzhledem k tomu, co vyvádějí islamisté v Sýrii a Iráku, Izrael nyní nepůsobí a nevypadá jako padouch v regionu, nýbrž jako ostrov nejen svobody a demokracie, ale i rozumu, střízlivosti a umírněnosti, kterým ve skutečnosti totiž vskutku je.
Psáno pro Český rozhlas.
