Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko notoricky lže a občas zpětně přizná pravdu

10. 09. 2014 15:51:00
Selhal podle vás Západ, pokud jde o Ukrajinu? Podle některých komentátorů jsou podmínky příměří de facto kapitulací Kyjeva. Jaký vývoj očekáváte dále?

RJ: Příměří bude trvat tak dlouho, jak bude chtít Putin – tj. nepříliš dlouho. V dané situaci však bylo přijatelným řešením. Může vést k dohodě, pokud separatisté složí zbraně (výměnou za amnestii) a všechny ruské jednotky se z Ukrajiny stáhnou. Největším selháním Západu bylo a je, že dostatečně nevyzbrojil Ukrajinu pro její sebeobranu proti ruské agresi.

??? Co vyvozujete z důkazů o ruské přítomnosti na Donbasu, které předložilo NATO? Jsou tyto důkazy dostačující?

RJ: Více než dostačující. Ví se, které ruské jednotky jsou na Ukrajině a jaké mají zbraňové systémy.

??? Jak hodnotíte protiargumentaci Ruska? A jste pro to, aby byly na Rusko uvaleny další sankce, bez ohledu na uzavřené příměří?

RJ: Rusko notoricky lže a občas zpětně přizná pravdu (jako např. když nejdřív tvrdilo, že žádné ruské jednotky nebyly na Krymu a pak po jeho anexi to přiznalo a ruské vojáky vyznamenalo jako hrdiny). Ano, na Rusko mají být uvaleny další sankce – a po dobu, co bude příměří Rusy dodržováno, pozastaveny. Poruší-li Rusko příměří, automaticky vstoupí v platnost. To je smysl sankcí: nejen potrestat za dosavadní nepravosti, ale hrozbou jejich eskalace odrazovat a odstrašovat od nepravostí a nepřístojností dalších.

??? I od některých západních analytiků zaznívá, že Západ může být vděčný za to, že v Kremlu sedí Putin, jelikož by mohlo být mnohem hůře. Co na to říci? Jaký osud může čekat v dobrém a špatném případě Rusko v nejbližší dekádě?

RJ: My nejsme ti, kdo má určovat, kdo bude sedět v Kremlu. Je jedno, kdo tam sedí. Pokud někdo vstřícnější, budeme se k němu chovat vstřícněji; pokud někdo tvrdší, budeme se k němu chovat tvrději. Podstatné je jasně vytyčit pevnou zeď, kterou Rusko nesmí za žádných okolností překročit, ať už bude v Kremlu sedět kdokoli.

??? Jak byste oznámkoval poslední postup vrcholných českých představitelů a politických stran v rámci summitu NATO, sankcí a ukrajinské krize obecně?

RJ: Postup prezidenta Zemana známkou 4-, postup premiéra Sobotky a vicepremiéra Babiše známkou 3-. Celkově tedy tuto politickou garnituru známkou 4. A to kvůli trhání sankční jednoty v NATO, jež je nezbytná pro to, aby Rusko bralo sankce vážně a sankce a hrozba jejich eskalace splnily svůj účel: odstrašily Rusko od dalšího avanturismu. Vládní KDU-ČSL a opoziční TOP 09 a ODS zaujaly postoj adekvátní, ale vzhledem k rozložení sil v Parlamentu je to málo.

??? Zaznívají hlasy, že skončený summit NATO nepřinesl v podstatě žádné závěry a že politika NATO už není obranná, ale útočná, nejen co se týče Ukrajiny, ale i Iráku, Sýrie a Libye. Jak se s těmito argumenty vypořádáváte? Co k nim lze říci?

RJ: Summit NATO přinesl závěry tyto: prioritní funkcí Aliance je teritoriální obrana jejich členských zemí, nikoli mise out of area. A vzhledem k ruské intervenci do sousední země a porušování všech mezinárodních závazků od konce Druhé světové války (Charta OSN, Závěrečný helsinský akt, Budapešťské memorandum,...), primární je chránit ty země NATO, které s Ruskem sousedí, což znamená především země Pobaltí. Byla tedy vytvořena jednotka rychlého nasazení pro účely obrany Pobaltí a v něm samotném rotují jednotky ostatních zemí NATO. To jsou hlavní závěry summitu, spolu se závazkem členských zemí navýšit své obranné rozpočty.

A jak je politika NATO útočná? Jsou snad jednotky NATO na Ukrajině? Ruské tam jsou...

Kdo tedy útočí?

Pokud jde o potřebu zlikvidovat šílené a maniakálně vražedné fanatiky z ISIS na území Sýrie a Iráku, o tom nepochybuje ani Rusko... Ale nebude to provádět NATO coby aliance.

??? Jak se stavíte k plánům na umístění sil rychlé reakce NATO na území Polska? Podle šéfa zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexeje Puškova by to byl nepřátelský akt vůči Rusku a bylo by prý daleko logičtější, kdyby taková jednotka působila na jihu Evropy, například v Turecku.

RJ: Rozmístění sil rychlé reakce NATO na území Polska je fajn, krok správným směrem, ale je to málo. Stálé základny NATO měly být vytvořeny na území Pobaltí, neboť Pobaltí je nejvíce ohroženo. Proč by měly být rozmístěny v Turecku?

To je nelogické.

Turecko přece nyní není Ruskem ohrožováno, Pobaltí ano.

Když Rusové mají dojem, že hrozbou vůči nim je čečenský separatismus a islamismus, taky nerozmisťují své jednotky na Kamčatce, nýbrž na severním Kavkazu...

??? V této souvislosti se objevující názory, že NATO obkličuje Rusko, že je cílem Rusko vlákat do pasti, zničit jej a rozdělit. Co si o tom myslíte? Je tu snaha Rusko vyprovokovat k válce?

RJ: To je totální nesmysl a blábol. Prosím Vás, který západní státník by chtěl válku s Ruskem a proč? Obama nemá zájem o svět a je to neuvěřitelně slabý a neschopný prezident; evropské země vydávají na obranu tak nízké částky, že nejsou samostatně obranyschopné, natož aby vedly útočnou válku proti jaderné velmoci, jakou je Rusko, které má 8000 jaderných hlavic (pro srovnání: USA mají 7300, Francie 300, Čína 250, Velká Británie 225, Pákistán 120, Indie 110, Izrael 80 a Severní Korea do 10 hlavic). To vám ukazuje, jak je tato myšlenka absurdní.

??? Není logické, že se Rusko bude chtít bánit, pokud chce NATO expandovat k jeho hranicím?

RJ: To je mantra Rusy periodicky opakovaná, která je nepravdivá v tom, že NATO bylo vždy u sovětských (pak ruských) hranic: v době Studené války tři země NATO přímo sousedily se Sovětským svazem: Norsko, Turecko a USA (Aljaška s Čukotkou). Rozpadem SSSR se NATO ve skutečnosti od Ruska vzdálilo, neboť mezi Ruskem a NATO se objevily nové nezávislé státy. Pak se NATO rozšířilo na východ: předtím, když byly do NATO přijaty Polsko, Česko a Maďarsko v roce 1999, Rusové proti tomu hodně protestovali. Ale když se podíváte na mapu, přijetím těchto tří zemí se NATO nedostalo na ruské hranice (kromě krátké hranice mezi Polskem a tzv. Kaliningradskou oblastí, jež je nyní ruskou exklávou a historicky nikdy nebyla součástí ruského státu). Rozšíření NATO o Pobaltí dohodnuté na pražském summitu NATO v roce 2002 sice přiblížilo NATO k ruským hranicím, ale Rusko tehdy – na rozdíl od první vlny rozšíření v r. 1999 – proti tomu nijak výrazně neprotestovalo, protože vědělo, že to není žádnou hrozbou vůči Rusku.

Jde o to, zda dvě či vícero zemí má právo si vytvořit obrannou alianci, anebo zda nějaká třetí země má nad nimi právo veta. Pokud má, ty země nejsou suverénní. Když my, Česko, si vytvoříme obrannou alianci s Polskem a nikoli s Rakouskem, to ještě neznamená, že je namířena proti Rakousku. Věřte mi, nikdo ani v Praze ani ve Varšavě nechce napadnout Vídeň. Rakousko je nyní ze všech stran (kromě malého úseku hranice na západě země) „obklíčeno“ zeměmi NATO – má to snad znamenat, že Rakušané se musí dnem i nocí obávat, že je přepadnou vojska německá, česká, slovenská, maďarská, slovinská a italská (všechno sousedních zemí NATO)? A k tomu ještě i polský expediční sbor?

Být Rakušanem, tak tato obava je v řebříčku mých obav někde na 1274. místě – hned mezi obavou č. 1273, že mě zakousne gigantický termit z vesmíru, a obavou č. 1275, že mě unesou mimozemšťané a já potkám Elvise.

??? Mohlo by Rusko Západ vůbec napadnout? Co by tím získalo? Například vojenský analytik Martin Kolller již dříve upozornil na to, že Rusko nedisponuje takovou vojenskou silou ve srovnání s vojsky NATO, aby zahájilo válku proti Západu.

RJ: To záleží od toho, co všechno považujete za Západ. Samozřejmě Rusko nikdy nenapadne Francii, Británii, Německo či USA. Ale může být v pokušení napadnout a obsadit Pobaltí a odstrašit ostatní západní země od pomoci Estoncům, Lotyšům či Litevcům. Kdyby k tomu došlo, znamenalo by to faktický zánik a konec NATO, velké ruské geopolitické vítězství, po kterém by mnohé evropské země přijaly nad sebou ruskou hegemonii a kuratelu, aby je nepotkal smutný osud Pobaltí. Rusko by v podstatě ovládlo či „finlandizovalo“ celý evropský kontinent.

Tomu je nutné zabránit tak, že Rusko bude ze strany NATO věrohodně přesvědčeno, že překročení hranic pobaltských zemí pod jakoukoli záminkou by okamžitě znamenalo válku se všemi členy NATO.

Pokud bude Rusko o tomto přesvědčeno, bude se v Evropě chovat slušně a k válce nedojde.

Odpovědi na otázky www.parlamentnilisty.cz

Autor: Roman Joch | středa 10.9.2014 15:51 | karma článku: 25.79 | přečteno: 1767x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Androgyn - mizí rozdíl mezi pohlavími?

Někdy to vypadá, že rozdíl mezi mužem a ženou se pomalu stírá a to i vizuálně. A to rozhodně není dobře protože muž by měl zůstat mužem a žena by neměla ztratit nic ze své ženskosti

22.8.2017 v 18:21 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

David Vlk

Jak vyhnat kunu a nedostat po čuni.

"Kus auta Vám sežrala kuna chlapi. Káble jsou v prdeli." Prohlásil bodře zkušený automechanik Oharek a utřel si ruce do špinavé hadry.

22.8.2017 v 16:32 | Karma článku: 23.20 | Přečteno: 689 | Diskuse

Milan Šupa

Cesta k moudrosti a vznešenosti ducha

Jako na nebesích, tak i na zemi! Tak, jak se v noci na nehybné hladině jezera zrcadlí majestát hvězdné oblohy, přesně tak se může v našem nitru a mysli zrcadlit vznešená moudrost ducha, přicházející z výšin.

22.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 85 | Diskuse

Jana Slaninová

Až vás někdo naštve, pošlete ho do... Liberce!

Tak ji dovezli. Je šedivá, smrdí novotou a umožňuje přežít vlhká rána plná kočičího štrachání, houpání vozu a ranních mlh. Jediný, kdo přežívá zdánlivé nepohodlí, je magorná žena, která smrdí kouřem všech zapálených ohňů.

22.8.2017 v 14:22 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 518 | Diskuse

Olga Pavlíková

Žasnu: nařízení EU o platech politiků má smysl,

ale naše skvělá vláda ho skrečuje. O čem jiném takové nařízení může být než o výplatách našich vykutálených politiků.

22.8.2017 v 11:30 | Karma článku: 30.72 | Přečteno: 999 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4431
Roman Joch, ředitel Občanského institutu, www.obcinst.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.