Chvála Kocába

Ministru Kocábovi by se mělo dostat uznání za to, že udělal správnou věc: nabídl svou resignaci. A premiér Fischer by měl udělat další správnou věc: Kocábovu resignaci přijmout.

S ministrem Kocábem jsem nesouhlasil v ničem. Co on považuje za „lidská práva“, já považuji za privilegia příslušníků speciálních skupin na úkor práv ostatních. To, co Kocáb vnímá jako „prosazování lidských práv“, já vnímám jako ničení osobních svobod, především svobody slova, smlouvy a spolčování. Není divu, že jsem proti.

Kocáb však udělal správnou věc, kterou by jen tak nějaký český politik neudělal: resignoval. Naopak, běžný, tuctový český politik se drží úřadu zuby-nehty, i když je to už nadmíru trapné. Kocáb takto nastavil ctihodný a žádoucí standard.

Ale co udělal tak špatného, že má resignovat? Co je špatného na tom, že má milenecký poměr se svoji tiskovou mluvčí? Není to jen jejich věc?

Není. Kdyby se jednalo jen o soukromé osoby, byla by to jen jejich věc (i když i tak by to bylo nesprávné a především bolestné pro jeho rodinu). Jenže oni nejsou jen soukromé osoby. On je vysokým státním úředníkem, ministrem vlády. A v ústavní republice si ministr nemá vydržovat milenku z peněz daňových poplatníků.

Tak tomu bylo v absolutistické, feudální monarchii, či v orientální despocii: král-slunce ve Versailles a jeho kurtizány, paša v serailu a jeho harém. Z peněz poddaných, tj. daňových poplatníků.

Ústavní republika, má-li fungovat a zůstat ústavní republikou, nikoli neomezenou vládou mocipánů, je a musí být založena na republikánské ctnosti – ctnosti občanů a ještě více ctnosti státníků. V ústavní republice ministr je (či, přesněji řečeno, má být) především služebníkem občanů. A premiér prvním služebníkem občanů.

Vztah mezi dvěma úředníky, především nadřízeným a podřízeným, má být přátelský, nikoli erotický, jinak se nelze vyhnout podezření, že se jedná o vydržování milenky či milce na úkor daňových poplatníků.

Lidsky je to pochopitelné - z obou stran: na jedné straně mladá, krásná slečna, jež je pro muže atraktivní, na straně druhé vlivný mocný muž, jenž je atraktivní pro slečnu. Situace stará, jako lidstvo samo, a v dějinách zopakovaná nesčetněkrát.

Jen by se neměla dít u nadřízeného a podřízené ve státní správě svobodné republiky. Děje-li se v soukromém sektoru či soukromé sféře, není to problém nás, daňových poplatníků (i když stále je to problém jejich rodin). Takto to však náš problém je, neboť jsme to my, kdo platí jejich platy.

Ministr Kocáb – snad v důsledku dobrého vychování, jež se mu dostalo v rodině od otce – nyní udělal správnou věc. A teď je na premiéru Fischerovi, aby udělal další správnou věc: resignaci přijal a tím ukázal, že nehodlá tolerovat, aby naše vláda byla Versailles plná Ludvíků XIV. a jejich Angelik.

A to Angelik obojího pohlaví.