Galeje na Guantanamu
Ne hlavy islamistů, pochopitelně. Na to naše útlocitná civilizace dostatek sebeúcty nemá. Nelze doufat, že by Američané udělali zajatým teroristům, kteří nečinili rozdíly mezi vojáky a civilisty a bez problémů vraždili zajatce, to, co Britové udělali zajatým indickým sipáhijům po jejich krvavém povstání v roce 1857, během něhož vzbouření sipáhijové masakrovali anglické ženy a děti: Britové je přivázali ke kanónům a rozstříleli. Rozstříleli je z kanónů na kusy. Barbary, kteří vraždili ženy a děti.
Jo, jo. Tehdy ještě Britové měli smysl pro fair-play.
V důsledku toho – britské imperiální a koloniální civilizační mise - je Indie jedním z největších úspěchů ve třetím světě. Je fungující demokracií, nejlidnatější na světě, v níž se po volbách opozice a vláda střídají bez občanských válek. Indie je prosperujícím právním státem, nikoli dokonalým, jistěže, neboť britská koloniální správa a její civilizační mise tam měly trvat ještě o pár dekád déle. Ale jinak, je to úspěch. Kdyby Indie nikdy nebyla britskou kolonií, byla by dodnes krutou orientální despocií, v níž by vdovy byly upalovány zaživa spolu s mrtvolami jejich zesnulých choťů.
Ne, v to člověk skutečně nedoufal, že by si Američané vzali blahodárný příklad z Britů a zajaté teroristy rozstříleli z děl. V to člověk fakt nedoufal.
Doufal ale, že z teroristů dostanou informace o jejich šéfech a především o dalších chystaných teroristických útocích, aby příští zamýšlené oběti, západní ženy a děti, nemusely být roztrhány na cucky. A pak taky, že ony teroristy předají jejich místním příslušným vládám, aby ty nad nimi vykonaly retributivní spravedlnost dle místních zvyklostí.
Jenomže na Guantanamu se dělo i něco jiného. Má-li americká publicistka Ann Coulter ve svém posledním sloupku pravdu, jednonohý talibanec Abdullah Massoud, který o nohu přišel v roce 1996, když s jednotkami Talibanu táhnul na Kábul a šlápnul na nášlapnou minu, v roce 2001 bojoval proti Američanům v Afganistanu a byl zajat. Pak převezen na Guantanamo.
Co mu tam Američané udělali? Tam, na Guantanamu, mu Američané… - teď dál by to už fakt neměli číst děti - …ano, ti Američané mu tam… dali speciální nožní protézu! Americké daňové poplatníky přišla na nějakých to v bratru 50-75 tisíc dolarů.
V březnu 2004 byl Abdullah Massoud z Guantanama propuštěn, i s protézou, a v Afganistanu se vrátil ke své oblíbené dráze teroristy a pokračoval v boji proti Američanům. Teď již na nohách dvou. V říjnu 2004 unesl v Pákistánu čínské inženýry, kteří pracovali na vodní přehradě, neboť neměl rád prezidenta Mušarafa, jenž spolupracoval s Američany. Pakistánské jednotky jeho skrýš našli a únosce, včetně Massouda, zabili. Osud protézy znám není.
V prosinci 2001 - poté, co Američané porazili v Afganistanu Taliban - jeden můj známý, bývalý český poslanec a ještě předtím bývalý antikomunistický disident a vězeň komunistického režimu, navrhoval, aby nad dobytými islámskými územími létaly nízko nad zemí západní helikoptéry a z jejich amplionů by se hlasitě v místních, domorodých jazycích ozývalo: „My, Západ, jsme silní, vyspělí a úspěšní; vy, svět Islámu, jste slabí, primitivní a zaostalí. Alláh to tak chce. To je vůle Alláhova.“
Onen ex-vězeň a ex-disident ví o psychologické válce více, než, jak se zdá, všichni experti na psy-war (psychological warfare) v Pentagonu dohromady. On věděl přesně, že jedním z hlavních válečných cílů Západu ve válce proti islamismu musí být otřesení víry moslimů v Islám. Jen tak lze přesvědčit islamisty, že jejich boj nemá smysl, že jejich boj jest marný. Racionální argumenty tady nepomůžou. A co dělá Západ v rámci psychologické války proti islamistům?
Pouští jim v rozhlasových stanicích hip-hop. No, tak toto je zajisté složit zbraně přiměje!
Bylo by báječné, kdyby nás naši nepřátelé milovali. Je-li však nerealistické, aby nás milovali, neboť oni nás nenávidí, pak je lepší, aby nás nenáviděli a zároveň měli vůči nám respekt, než aby nás nenáviděli a zároveň námi pohrdali.
Když se arabští a islámští radikální teenageři od Mauretánie a Mali až po Malajsii a Mindanao dozvědí o tom, jak bylo s Massoudem naloženo na Guantanamu, nebude to respekt, co budou vůči nám, Západu, pociťovat. Bude to pohrdání. Pohrdání námi – bohužel, zasloužené. A jejich pohrdání jejich nepřáteli– tj. námi - je to, co je přiměje k dalším útokům a k zabíjení našich západních žen a dětí. Když mužové a otcové těchto žen a dětí – tj. my – nejsme ochotni prolít krev těch, kdo jsou celí žhaví prolévat jejich krev, proč by oni, pohrdaje námi, neměli chtít prolévat krev našich žen a dětí s ještě větším gustem? A kdyby jim v jejich náruživém džihádistickém zápalu náhodou chyběla jedna noha a oni by tudíž nemohli prolévat krev západních žen a dětí tak efektivně, jak by rádi, nuže co, my, hloupý Západ, užiteční to idioti islamistů a džihádistů, jim nožní protézu rádi dodáme. Ze všech míst na světě, právě na Guantanamu!
Jak jsem uvedl výše, tady by měly padat hlavy. Ne, zajisté, hlavy islamistů ne. To my, Západ, dělat nesmíme, na to nemáme. Islamistům se totiž na hlavě nesmí zkřivit ani vlásek. A to ani na Guantanamu.
Ale můžeme se s naší západní Amnesty International – jež v jednom ze svých zvláště inteligentních prohlášení, jimiž je tak proslulá, označila Guantanamo za novodobý Gulag (hlášení moskevského rozhlasu cca. 1937: „…invalidé šíré Rusi, račte se dostavit do dobytčáku č. 37, v lágru Stalag č. 137 na Kolymě dostanete náhradní protézu zdarma, dárek to soudruhů Lavrentije Beriji a Josefa Stalina…“) –, můžeme se tedy s naší západní Amnesty International dohodnout alespoň na tom, že jedna hlava přeci jen padne – ne, nikoli islamistická, nebojte –, nýbrž že ten americký důstojník, který rozhodl o přidělení protézy Abdullahu Massoudovi za 50-75 tisíc dolarů, případně ten, který rozhodl o jeho propuštění z Guantanama, budou postaveni před… (ne, nikoli před popravčí četu, probůh, to ne, to my, Západ, již neděláme!) …vojenský soud?
V opačném případě se rovnou můžeme učit drmolit popěvek příštího věku, kterým bude, samozřejmě:
Alláhu Akbar!
Roman Joch
Islámské šátky ve školách – ano, či ne?
Ombudsmanka Anna Šabatová vstoupila do diskuse o tom, zda v českých školách islámské šátky povolit či ne velice nešťastně. Otázka šátků ve školách – a na veřejném prostoru – totiž není otázkou lidských práv, nýbrž prozíravosti a zdravého rozumu.
Roman Joch
A vítězem pražských voleb bude kdo?
Tomáš Hudeček. Proč? V důsledku voličského fenoménu, kterému se anglicky říká backlash. Jedná se o prudkou, až zuřivou reakci proti akci, která byla přehnaná. Akce vyvolává reakci, a přepísklá akce může vyvolat zdrcující reakci, jež by nenastala, byla-li by ta akce umírněnější.
Roman Joch
O „střílení separatistů“ a „věšení zrádců“
...rozhodl jsem se proto na ně odpovědět přesně v tomto „smíšeném“ duchu: jednak říct svůj uvážený názor podepřený argumenty, a jednak tam „vhodit“ i něco, nad čím se čtenáři dobře pobaví a zasmějí. Někteří se zřejmě „pobavili“ až moc.
Roman Joch
Rusko notoricky lže a občas zpětně přizná pravdu
Selhal podle vás Západ, pokud jde o Ukrajinu? Podle některých komentátorů jsou podmínky příměří de facto kapitulací Kyjeva. Jaký vývoj očekáváte dále?
Roman Joch
Izrael a Hamas – v čem je rozdíl?
Mezi státem Izrael a hnutím Hamas v pásmu Gazy opět, jako už několikrát v minulosti, probíhá ozbrojený konflikt. Jeho příčinou byly únos a vražda tří izraelských mladíků členy Hamasu a následná vražda palestinského mladíka mladými Izraelci.
Roman Joch
Rovnost v odměňování neexistuje – a ani existovat nemá
Asi bych měl začít plným doznáním: miluji svobodu, nenávidím rovnost. Přesněji, miluji svobodu – a proto nenávidím rovnost. My lidé jsme nestejní, jsme odlišní, lišíme se od sebe v talentech, nadáních, schopnostech, zálibách. Prostě nejsme identičtí. Tudíž čím větší máme svobodu, tím více můžeme své přirozené nestejnosti projevovat a tím větší majetková nerovnost ve společnosti nastane.
Roman Joch
Zeman a islám
Prezident Zeman si dovolil na recepci u příležitosti státního svátku státu Izrael říci, že atentátník při vraždách v Židovském muzeu v květnu v Bruselu nejednal jen tak, nýbrž byl pod vlivem „islámské ideologie“. A rozpoutalo se hotové peklo, či vlastně „džahana“. Mnozí dostali kopřivku z toho, že Zeman si takhle dovolil urazit islám a všechny muslimy, z nichž, jak všichni přece víme, většina jsou umírnění a mírumilovní.
Roman Joch
Pomník letcům na Klárově
Na Klárově byl nakonec umístěn okřídlený lev - pomník našim letcům bojujícím za Druhé světové války v britském letectvu – navzdory námitkám a protestům památkářů. Při vší úctě vůči památkářům, je dobře, že v tomto případě na jejich námitky ohled brán nebyl, neboť v tomto případě jejich protesty po právu mají jít stranou.
Roman Joch
Potraty prenatální a postnatální
Začnu doznáním, že jsem proti potratům. Považuji je za zabíjení lidských bytostí; embryo či plod nejsou ničím jiným, než člověkem, byť malým a velice mladým, v nejranějším stádiu svého bytí. Argument, že člověkem nejsou, protože jsou „shlukem buněk“, je nepřesvědčivý. Dítě a dospělý člověk jsou taky shlukem buněk.
Roman Joch
Sto let od „mokré práce“ v Sarajevu
...když se podíváme na fakta, nelze se vyhnout závěru, že v červenci 1914 Rakousko bylo v právu!
Roman Joch
Sobotka a obrana
Ministr obrany Martin Stropnický se přednedávnem přeřekl – pokud to skutečně přeřeknutí bylo -, že by na našem území nerad viděl jednotky jiných cizích zemí NATO. Svá slova pak velice rychle vzal zpět, že to nikoli on, nýbrž mnozí naši jiní spoluobčané u nás cizí vojska nechtějí.
Roman Joch
Obama, který nekouše
Ruská intervence na Krymu zvážila Baracka Obamu a jeho politiku vůči (nejen) Rusku - a shledala ho lehkou váhou. Obamova politika vůči Rusku za posledních pět let – politika tzv. resetu – je v troskách.
Roman Joch
Tri knihy
Svoje tohtoročné pravidelné stĺpky vo svojom obľúbenom časopise začnem netradične: v tomto prvom si dovolím láskavému čitateľovi doporučiť tri knihy vydané v minulom roku, ktoré ma zaujali. Prvú vydal mladý americký historik Timothy Snyder (ročník 1969, absolvent Oxfordu, profesor na Yale) v roku 2010 pod názvom "Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin"; česky Krvavé země (Paseka / Prostor, 2013).
Roman Joch
Rodina podle diktátu
V zájmu země a jejich občanů přejme paní Marksové-Tominové, aby byla ministryní úspěšnou. Což znamená umírněnou; dala chudým „víc“; leč nám a našim rodinám do životů nekafrala.
Roman Joch
Chléb a hry více než svoboda?
Jakub Patočka považuje Adamcovu komunistickou vládu (1988-89) za lepší než demokratickou vládu Nečasovu (2010-13), protože za Adamce bylo zřejmé, že to bude už jen lepší, zatímco za Nečase zřejmé nebylo, jak moc budou sociální práva ještě osekána.
Roman Joch
Vánoční projev prezidenta Zemana
Měl jednu velkou přednost – byl milosrdně krátký. To je nutné ocenit. Prezident tak jde s dobou, která přeje kratším televizním výstupům i vstupům; i když některým starším občanům České republiky se možná bude po delších prezidentských projevech stýskat.
Roman Joch
ČRo by měl udělat správnou věc: kardinálovi Dukovi se omluvit
Představte si, že někdo by v rozhlasu říkal: „Když tady nad námi vlál rudý prapor s černou svastikou a byla doba nesvobody...“ – a moderátorka ho okamžitě napomenula: „Promiňte, pane, máme před volbami, tak nemůžete tady agitovat...“
Roman Joch
Svoboda pro všechny
V současnosti tím politickým problémem na Západě není tolerance vůči homosexuálům či její absence – tato tolerance tady je. Tím skutečným politickým problémem je, zda nám zůstane zachována svoboda slova a projevu, včetně svobody projevu mravně odsuzovat homosexuální jednání či homosexuální životní styl.
Roman Joch
Rozhořčené 2012
Prostě na člověka jde smutek při sledování dokumentu o těchto sice politicky aktivních a angažovaných třicátnicích, jež ale mají tak smutné a frustrující osobní životy. „Muži dávných dob, když chtěli ve svých státech dobrou vládu, nejdřív si udělali pořádek ve svých vlastních rodinách.“
Roman Joch
Tři důvody, proč doporučuji volit – a je zřejmé, koho
Takto špinavým způsobem by neměl uspět kandidát žádný a nikoho. Proto ze sanitárně-hygienických důvodů - a pro korektnost presidentských voleb příštích - považuji za důležité, aby tento typ „kampaně“ nyní neuspěl, aby flagrantně selhal.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4501x