Revoluce, Egypt, euforie, desiluse, smrt a tyranie
Rok 1789: konec absolutistické vlády bourbonské dynastie, konec Bastily; kdo by se tomu netěšil? Nastane konstituční monarchie, Francie bude jako Anglie...
Rok 1917: konec carského samoděržaví; nejdřív vláda demokratické pravice (kadetů), pak demokratické levice (Kerenského). Kdo by se tomu netěšil; Rusko bude jako Amerika...
Rok 1979: šáhova armáda odmítla střílet do lidu; kdo by se tomu netěšil? Írán bude jako – jako co, vlastně? Sekulárně-liberální Švédsko?
Francouzská revoluce vedla k jakobínskému teroru Marata, Dantona a Robespierra, ke gilotině. Jakobíni zavraždili za pár měsíců hrůzovlády více nevinných, než Bourboni stihli za staletí. Revoluce způsobila zlo mnohonásobně větší, než režim starý. Bastila byla dětskými jeslemi ve srovnání s gilotinou.
Výsledek revoluce ruské? Totalitní vláda Lenina a Stalina: tisíckrát – ba milionkrát - horší, než režim ubohého Nikolaje II. Čeka a holodomor na Ukrajině vyprávějí ten příběh. A taky gulag a Solženicyn.
Írán? Fanatický ajatolláh Chomejní - vedle něhož bývalý šáh byl levicovým socialistickým pokrokářem (kterým i skutečně byl) - popravoval starce, děti, ženy. Zhusta a s gustem.
Bylo lze formulovat „železný zákon dějin“: každá revoluce, jež se odehrála po té americké v roce 1776 – tj. každá od francouzské 1789 včetně až do – (a teď to na chvíli nechám otevřené)... vedla k režimu horšímu, méně svobodnému, tyranštějšímu a krutějšímu, než byl ten, proti kterému tak „idealisticky“ revoltovala. Každá vedla ke zhoršení, každá byla zlem.
Louis XVI. byl špatný? Dostali jste Marata a Robespierra.
Nikolaj II. byl špatný? Dostali jste Lenina a Stalina.
Wilhelm II. a Hindenburg byli špatní? Dostali jste Hitlera.
Čankajšek byl špatný? Dostali jste Maa a „Velkou kulturní revoluci“.
Batista byl špatný? Dostali jste Castra a Guevaru.
Britský kolonialismus byl špatný? Dostali jste Idi Amina.
Proamerické vlády Jižního Vietnamu a Kambodže byly špatné? Dostali jste Pol Pota.
Šáh byl špatný? Dostali jste Chomejního.
Atd., atd.
Tento „železný zákon dějin“ – každá revoluce či tzv. „národně-osvobozovací“ hnutí povede k režimu větší státní svévole, tyranie a nesvobody, než nedokonalý diktátorský pravicový režim, proti kterému ve jménu těch nejlepších ideálů protestují, aby jej svrhly a pak nahradily peklem – vedl nás, studenoválečné konzervativce, k zároveň mocensko-realistickému i humanisticko-idealistickému přesvědčení tomuto: v severní Americe a v západní (dnes západní a střední) Evropě nejlepší formou vlády jest liberální demokracie, a všude jinde ve světě prozápadní pravicový autoritativní režim.
Praktické poučení? Ve jménu milionů lidských životů, které takto budou ušetřeny, ale jinak by byly zmařeny, objeví-li se někde ve třetím světě revolta proti prozápadnímu autoritativnímu statu quo, rozkazy mají být vydány: „Revoluci potlačit!“
Pak přišel rok 1989. Ukázalo se, že revoluce může být i dobrá. Revoluce může vést i k větší svobodě, k omezení státní moci, k umenšení svévole, k odstranění tyranie a k jejímu nahrazení ústavním režimem.
Stejně jako se tak stalo v Americe 1776, stalo se tak i ve střední a východní Evropě 1989. Říká se tomu konzervativní revoluce (vůbec první byla ta britská „Slavná“ 1688).
A nyní otázka za sto milionů:
Je Egypt 2011 spíše Amerikou 1776 a středo-východní Evropou 1989; anebo je naopak spíše Francií 1789, Ruskem 1917, Německem 1933, Čínou 1949, Kubou 1959, Kambodží 1975, či Íránem 1979?
Poctivou odpovědí je: „Nevíme.“
Ony davy na náměstí Tahrír jsou opojné pro každého, kdo miluje svobodu. A jsou taky mementem pro každého, kdo má rozum (tj. pro každého konzervativce) – který tudíž ví, co následovalo po revolucích 1789, 1917 či 1979.
Ano, proboha, ať jsou v Egyptu volby. Ale taky ano, proboha a proboha – a proboha a proboha - a proboha - ať armáda s prozápadním a na Západě vzdělaným generálním štábem v čele má v Egyptě právo veta nad nápady z voleb vzešlých „demokratických“ representací, - a ať má právo i na něco víc, než jen veto.
Liberální demokracie je lepší než Mubarak, ale Mubarak – či někdo jako on - je lepší než Chomejní a jeho klony. Např. Muslimské bratrstvo.
Roman Joch
Islámské šátky ve školách – ano, či ne?
Ombudsmanka Anna Šabatová vstoupila do diskuse o tom, zda v českých školách islámské šátky povolit či ne velice nešťastně. Otázka šátků ve školách – a na veřejném prostoru – totiž není otázkou lidských práv, nýbrž prozíravosti a zdravého rozumu.
Roman Joch
A vítězem pražských voleb bude kdo?
Tomáš Hudeček. Proč? V důsledku voličského fenoménu, kterému se anglicky říká backlash. Jedná se o prudkou, až zuřivou reakci proti akci, která byla přehnaná. Akce vyvolává reakci, a přepísklá akce může vyvolat zdrcující reakci, jež by nenastala, byla-li by ta akce umírněnější.
Roman Joch
O „střílení separatistů“ a „věšení zrádců“
...rozhodl jsem se proto na ně odpovědět přesně v tomto „smíšeném“ duchu: jednak říct svůj uvážený názor podepřený argumenty, a jednak tam „vhodit“ i něco, nad čím se čtenáři dobře pobaví a zasmějí. Někteří se zřejmě „pobavili“ až moc.
Roman Joch
Rusko notoricky lže a občas zpětně přizná pravdu
Selhal podle vás Západ, pokud jde o Ukrajinu? Podle některých komentátorů jsou podmínky příměří de facto kapitulací Kyjeva. Jaký vývoj očekáváte dále?
Roman Joch
Izrael a Hamas – v čem je rozdíl?
Mezi státem Izrael a hnutím Hamas v pásmu Gazy opět, jako už několikrát v minulosti, probíhá ozbrojený konflikt. Jeho příčinou byly únos a vražda tří izraelských mladíků členy Hamasu a následná vražda palestinského mladíka mladými Izraelci.
Roman Joch
Rovnost v odměňování neexistuje – a ani existovat nemá
Asi bych měl začít plným doznáním: miluji svobodu, nenávidím rovnost. Přesněji, miluji svobodu – a proto nenávidím rovnost. My lidé jsme nestejní, jsme odlišní, lišíme se od sebe v talentech, nadáních, schopnostech, zálibách. Prostě nejsme identičtí. Tudíž čím větší máme svobodu, tím více můžeme své přirozené nestejnosti projevovat a tím větší majetková nerovnost ve společnosti nastane.
Roman Joch
Zeman a islám
Prezident Zeman si dovolil na recepci u příležitosti státního svátku státu Izrael říci, že atentátník při vraždách v Židovském muzeu v květnu v Bruselu nejednal jen tak, nýbrž byl pod vlivem „islámské ideologie“. A rozpoutalo se hotové peklo, či vlastně „džahana“. Mnozí dostali kopřivku z toho, že Zeman si takhle dovolil urazit islám a všechny muslimy, z nichž, jak všichni přece víme, většina jsou umírnění a mírumilovní.
Roman Joch
Pomník letcům na Klárově
Na Klárově byl nakonec umístěn okřídlený lev - pomník našim letcům bojujícím za Druhé světové války v britském letectvu – navzdory námitkám a protestům památkářů. Při vší úctě vůči památkářům, je dobře, že v tomto případě na jejich námitky ohled brán nebyl, neboť v tomto případě jejich protesty po právu mají jít stranou.
Roman Joch
Potraty prenatální a postnatální
Začnu doznáním, že jsem proti potratům. Považuji je za zabíjení lidských bytostí; embryo či plod nejsou ničím jiným, než člověkem, byť malým a velice mladým, v nejranějším stádiu svého bytí. Argument, že člověkem nejsou, protože jsou „shlukem buněk“, je nepřesvědčivý. Dítě a dospělý člověk jsou taky shlukem buněk.
Roman Joch
Sto let od „mokré práce“ v Sarajevu
...když se podíváme na fakta, nelze se vyhnout závěru, že v červenci 1914 Rakousko bylo v právu!
Roman Joch
Sobotka a obrana
Ministr obrany Martin Stropnický se přednedávnem přeřekl – pokud to skutečně přeřeknutí bylo -, že by na našem území nerad viděl jednotky jiných cizích zemí NATO. Svá slova pak velice rychle vzal zpět, že to nikoli on, nýbrž mnozí naši jiní spoluobčané u nás cizí vojska nechtějí.
Roman Joch
Obama, který nekouše
Ruská intervence na Krymu zvážila Baracka Obamu a jeho politiku vůči (nejen) Rusku - a shledala ho lehkou váhou. Obamova politika vůči Rusku za posledních pět let – politika tzv. resetu – je v troskách.
Roman Joch
Tri knihy
Svoje tohtoročné pravidelné stĺpky vo svojom obľúbenom časopise začnem netradične: v tomto prvom si dovolím láskavému čitateľovi doporučiť tri knihy vydané v minulom roku, ktoré ma zaujali. Prvú vydal mladý americký historik Timothy Snyder (ročník 1969, absolvent Oxfordu, profesor na Yale) v roku 2010 pod názvom "Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin"; česky Krvavé země (Paseka / Prostor, 2013).
Roman Joch
Rodina podle diktátu
V zájmu země a jejich občanů přejme paní Marksové-Tominové, aby byla ministryní úspěšnou. Což znamená umírněnou; dala chudým „víc“; leč nám a našim rodinám do životů nekafrala.
Roman Joch
Chléb a hry více než svoboda?
Jakub Patočka považuje Adamcovu komunistickou vládu (1988-89) za lepší než demokratickou vládu Nečasovu (2010-13), protože za Adamce bylo zřejmé, že to bude už jen lepší, zatímco za Nečase zřejmé nebylo, jak moc budou sociální práva ještě osekána.
Roman Joch
Vánoční projev prezidenta Zemana
Měl jednu velkou přednost – byl milosrdně krátký. To je nutné ocenit. Prezident tak jde s dobou, která přeje kratším televizním výstupům i vstupům; i když některým starším občanům České republiky se možná bude po delších prezidentských projevech stýskat.
Roman Joch
ČRo by měl udělat správnou věc: kardinálovi Dukovi se omluvit
Představte si, že někdo by v rozhlasu říkal: „Když tady nad námi vlál rudý prapor s černou svastikou a byla doba nesvobody...“ – a moderátorka ho okamžitě napomenula: „Promiňte, pane, máme před volbami, tak nemůžete tady agitovat...“
Roman Joch
Svoboda pro všechny
V současnosti tím politickým problémem na Západě není tolerance vůči homosexuálům či její absence – tato tolerance tady je. Tím skutečným politickým problémem je, zda nám zůstane zachována svoboda slova a projevu, včetně svobody projevu mravně odsuzovat homosexuální jednání či homosexuální životní styl.
Roman Joch
Rozhořčené 2012
Prostě na člověka jde smutek při sledování dokumentu o těchto sice politicky aktivních a angažovaných třicátnicích, jež ale mají tak smutné a frustrující osobní životy. „Muži dávných dob, když chtěli ve svých státech dobrou vládu, nejdřív si udělali pořádek ve svých vlastních rodinách.“
Roman Joch
Tři důvody, proč doporučuji volit – a je zřejmé, koho
Takto špinavým způsobem by neměl uspět kandidát žádný a nikoho. Proto ze sanitárně-hygienických důvodů - a pro korektnost presidentských voleb příštích - považuji za důležité, aby tento typ „kampaně“ nyní neuspěl, aby flagrantně selhal.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4501x