Česko a svět v roce 2012

6. 02. 2012 16:34:00
Nikdo nemá právo tvrdit, že nebyl varován. Edmund Burke, whig, jenž se stal zakladatelem konzervatismu, nás před bláhovými očekáváními ohledně lidových revolucí varoval už před 220 lety – jen je nutné jej číst.

Svůj pohled na to, jaký asi bude příští rok, začnu na domácí půdě. Dá se předpokládat, že politická stabilita a soudržnost vládní koalice potrvají až do krajských a senátních voleb 2012 a volby prezidenta na začátku roku 2013.

Mé odhady: další a pokračující posilování vlivu a moci premiéra – jak ve vládě, tak ve vládní koalici. Pokud jde o její ostatní součásti či osobnosti, pokles či ponížení těch, kdo se až doposud jevili jako mocní a vlivní.

Senátní a krajské volby na podzim 2012: relativní neúspěch stranických kandidátů a pozoruhodný výsledek kandidátů nezávislých či „nezávislých“ (účelově stranami vytvořených a postavených).

Volba prezidenta na začátku roku 2013: doufám, že nebude přímá. Přímou volbu prezidenta ČR – v rámci našeho ústavního systému – považuji za nevhodnou. Evropa Zachování eura a eurozóny – minimálně na sever od Alp. Naši euroskeptici, kteří se těší na pád eura či EU, budou zklamáni – maximálně lze čekat vystoupení některých zemí, leč euro i EU se v Evropě severní a střední ukázaly jako úspěšné.

Neúspěch byl v něčem jiném a všichni víme v čem (viz hesla „fiskální odpovědnost, její absence v určitých zemích“ a „ ,geniální‘ investice bank). A teď už jen telegraficky. Francie: prezidentské volby s těsným výsledkem. Rusko: prezidentské volby s naprosto jednoznačným výsledkem. Slovensko: Fico. Polsko: další posilování vlivu a prestiže této země uvnitř EU. Německo: solidnost a stabilita. Velká Británie: Británie je Británie a kontinent je kontinent a obojí není totéž a ani nikdy nebude. A my, ČR, nejsme Británie, a když si někdo myslí, že jsme nebo být můžeme, neslouží dobře českým národním zájmům.

Amerika

Fascinující primárky Republikánské strany. Snaha republikánského politického establishmentu nedopustit, aby primárky vyhrál a nominaci získal Newt Gingrich, kvůli strachu, že zátěž jeho minulosti (politická, morální, emocionální) zajistí znovuzvolení Baracka Obamy. Ron Paul může vyhrát v Iowě, ale, drazí libertariáni a vyznavači všech paranoidních konspiračních teorií, to je asi tak všechno, co může. Takže nominace: buď Mitt Romney, nebo někdo další, kdo v průběhu dramatických primárek bude establishmentem povolán, aby Republikánskou stranu „zachránil“.

A pak prezidentská kampaň: vzhledem k tomu, že prezident Obama nemůže kandidovat na základě svých vnitropolitických úspěchů (ehm, jaksi nejsou), založí svou kampaň za znovuzvolení na pokusu o destrukci reputace svého republikánského vyzývatele. Neboli bude to ta nejšpinavější kampaň od roku 1964. Pokud republikánský vyzývatel neudělá chybu (což může), Obama prohraje.

Asie

Čína: první trhliny v doposud silném komunistickém režimu.
Írán: jeho jaderný program bude v roce 2012 „vyřešen“ – tak či onak.
Saúdští Arabové: budou i nadále nepřímo a utajeně – a v mnohem větší míře než doposud – financovat politiky a opinion makery v arabském i západním světě.
Indie: nejlidnatější země světa.


„Arabské jaro“

Mnohým na Západě i v arabském světě se začne stýskat po Mubárakovi. Všichni, kdo vítali „arabské jaro“ s nadšením a velkými očekáváními, si raději měli za domácí úkol přečíst „Úvahy o revoluci...“ od Edmunda Burka, aby vystřízlivěli. Totiž „Úvahy o revoluci ve Francii“ z roku 1790, abyste věděli!

Slovo „revoluce“ má pozitivní nádech nezaslouženě, neboť revoluce může být stejně tak k horšímu jako k lepšímu. Empiricky však za poslední půltisíciletí jen málo revolucí vedlo k ustavení režimů větší svobody a lidské důstojnosti. Ona „slavná“ v Británii v r. 1688, pak americká v r. 1776 a zajisté i naše středoevropská v r. 1989. Ale to je asi tak všechno. Mnohem více bylo těch, které ve jménu dobrých ideálů odstranily režimy špatné či nedokonalé, aby nastolily mnohem horší, či vyloženě zlé: „velká“ francouzská 1789, ruská 1917, německá 1933, čínská 1949, kubánská 1959, íránská 1979 atd. Vzhledem ke geografické, kulturní, náboženské i civilizační blízkosti dávalo od samého počátku více smyslu očekávat, že arabská revoluce 2011 bude podobnější té íránské 1979 než té středoevropské 1989.

Ptám se vás, kdo v arabském světě jsou Lech Walesa, Václav Havel či József Antall? A pokud jde o státníky, kteří našim událostem 1989 předcházeli či asistovali z opodál, Barack Obama není Ronald Reagan, Recep Tayyip Erdogan není Helmut Kohl; a ajatolláh Chameneí či al-Karadáví či Tárik Ramadán – ti Janem Pavlem II. rozhodně taky nejsou!

Toť ten rozdíl mezi střední Evropou 1989 a arabským světem 2011 ve zkratce. Budeme-li mít my i arabský svět štěstí, události „arabského jara“ dopadnou nikoli jako střední Evropa v r. 1989 – to je bez šancí, mnohem pravděpodobnější je íránský scénář 1979 –, nýbrž jako střední Evropa v r. 1848: bezprostřední neúspěch úsilí o svobodu a demokracii, leč zasetí semínek, z nichž něco solidního vyroste za dvacet až sedmdesát let, jak kde. (A to pomíjím fakt, že dokonce i u nás po r. 1989 se vyskytli Mečiar, Tudjman či Miloševič, jakkoli nechci tvrdit, že Mečiar či Tudjman na jedné straně byli totéž co Miloševič na straně druhé. A Rusko – to je kapitola sama pro sebe: od Jelcina k Putinovi...)

Nikdo nemá právo tvrdit, že nebyl varován. Edmund Burke, whig, jenž se stal zakladatelem konzervatismu, nás před bláhovými očekáváními ohledně lidových revolucí varoval už před 220 lety – jen je nutné jej číst.

Latinská Amerika, subsaharská Afrika

Pokračování toho, co se dělo v roce 2011. A v roce 2010. Jinými slovy, mimo hlavní proud světového dění. Kuba: zemře Castro Fidel, padne Castro Raúl. Jihoafrická republika: bohužel proces její „zimbabwezace“ bude pokračovat, doufejme, že nikoli příliš rychle.

Křesťanství

I nadále nejpočetnější, nejrychleji rostoucí a zároveň nejvíce perzekvované náboženství světa. Počet konvertitů i mučedníků převýší čísla z let dosavadních. Jako takové je nejsilnějším činitelem milosrdenství, lásky k bližnímu a pomoci lidem v opravdové nouzi, který tento svět zná. A proto světélkem naděje – vlastně jasného světla jasem – pro tento svět; i ten příští.

Vyšlo v Hospodářských novinách dne 28.12.2011.

Autor: Roman Joch | pondělí 6.2.2012 16:34 | karma článku: 22.19 | přečteno: 2340x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... jen tak se brouzdat

řekla si a šla, po té, co mne probudila - a tak jsem šel za ní, jak jinak - aneb vynucená ranní procházka ... taky lodě, čluny, rybáři a východ slunce, prostě taková trochu "nesnesitelná lehkost bytí", zdá se ...

21.7.2019 v 12:16 | Karma článku: 7.90 | Přečteno: 91 | Diskuse

Michal Pohanka

Jsem PRO - všemi deseti: Rusko chce vyhlásit pivo za nealkoholický nápoj

Nebál bych se jít dokonce ještě dál. Za nealkoholický nápoj bych navrhoval prohlásit i lehká, nízkoprocentní vína. Tím bychom se zbavili alkoholismu z drtivé většiny, navíc k velké radosti pivovarů a producentů uvedených vín.

21.7.2019 v 11:13 | Karma článku: 22.29 | Přečteno: 441 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: I Ježíšek je na tom líp než já!

Spal jsem neuvěřitelných deset a půl hodiny. To se mi fakt nestalo roky. Nevím, jestli to udělaly ty čtyři kilometry pěšky, nebo hlad. Každopádně jsem se nevzbudil tak unavený jako obvykle.

21.7.2019 v 9:30 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 315 | Diskuse

David Vlk

Langoš "Quatro formaghi." Aneb ať žije české plážové gastro!!

Naše plážová gastro kutrura je světová,o tom není žádných pochyb.Vždyť kde jinde si můžete na koupáku dát speciality světové kuchyně, jako je třeba Hot dog s kečupem vyrobeným většinou z jablek a párkem vyrobeným z prasečích kůží.

21.7.2019 v 9:10 | Karma článku: 34.29 | Přečteno: 3637 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - proč je multikulturalismus tak škodlivý?

Nejhorší pro dobrou myšlenku je to, když se postupně stane oficiální ideologií. Jako kdyby člověk musel myslet dogmaticky, jestliže si jednou osvojí určité přesvědčení, nestačí mu, že se podle něj řídí

21.7.2019 v 9:08 | Karma článku: 22.44 | Přečteno: 442 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4459
Roman Joch, ředitel Občanského institutu, www.obcinst.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz