Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potraty prenatální a postnatální

29. 06. 2014 14:10:00
Začnu doznáním, že jsem proti potratům. Považuji je za zabíjení lidských bytostí; embryo či plod nejsou ničím jiným, než člověkem, byť malým a velice mladým, v nejranějším stádiu svého bytí. Argument, že člověkem nejsou, protože jsou „shlukem buněk“, je nepřesvědčivý. Dítě a dospělý člověk jsou taky shlukem buněk.

Jsou země, ke žijí malé populace orlů a orli jsou tudíž chráněny. Za zabití orla je vysoká pokuta. Zároveň ta samá pokuta, ne nižší, je za rozbití orlích vajec v hnízdech. To dává smysl: jsou-li orly chránění, nedává smysl lidem zakázat zabíjet orly a povolit rozmlátit orlí vejce.

To všichni chápou. „Nechápou“ však už, že z faktu, že člověk je vzácnou bytostí opatřenou vnitřní důstojností a právy, tudíž nikdo nesmí zabít nevinného člověka, plyne to, že i malý človíček je vzácnou bytostí a tudíž taky by ho nikdo neměl záměrně zabít.

„Nechápou“ jsem dal do uvozovek, protože ve skutečnosti to většina chápe, jen je jí to nepříjemné. Většina chce právo na potrat, a já, ačkoli s tím nesouhlasím, nejsem schopen to změnit a tudíž to beru na vědomí. Beru na vědomí, že většina chce mít legální možnost zabít své dítě v nejranějším stádiu.

Mnozí lidé z hnutí pro-life (pro život) považují uvedení potratové pilulky RU-486 na trh za něco přelomového a nežádoucího. Já v tom až takový velký předěl nevidím. Je-li část lidí mimo ochranu zákonů, jsou-li ti nejmenší z nás zbaveni ochrany zákona a mohou být legálně zabiti, mně jako až takový veliký rozdíl nepřijde, čím a jak jsou zabiti, zda kulkou, mečem, bajonetem, plynem, elektřinou, kyretou, jedem, nožem, sekyrou, atd.

V situaci povoleného zabíjení některých vynález nového způsobu jejich usmrcování mi až tak velkou změnou nepřijde.

Svým způsobem jsem i rád – a tady řeknu z hlediska hnutí pro život něco kacířského – že se potraty budou více odehrávat v soukromí a méně v nemocnicích-porodnicích.

Což mi totiž přijde jako morbidní je to, aby tam, kde se život lidí má zachraňovat, je život lidí utrácen. Tam, kde se jedno dítě narodí, je druhé dítě zabito. To mi přijde jako morbidní. A taky to, že ti samí lékaři, kteří některé děti na svět přivádějí, zároveň jiné děti zabíjejí. Častokrát nejen pod tou samou střechou, ale i na tom samém sále.

Myslím, že je dobře, aby to bylo odděleno, abychom věděli, když do budovy vstupujeme, zda je to porodnice nebo továrna na smrt.

Teď je to obojí v jednom.

A to mi přijde morbidní. Stejně jako by mi přišlo morbidní mít svatbu na dvoře pankrácké věznice, kde stála šibenice a byli popravováni lidé. Pro svatbu je spousta vhodných, dobrých a romantických míst, ale popraviště není jedním z nich.

Stejně morbidní by mi přišlo na místě, kde jsem počal své děti, zabíjet a porcovat nějaké zvíře (nebo pitvat nebožtíka).

Postel, jež je určena pro spánek a pro sex, není místem, na němž bych rád kuchal svého vánočního kapra.

Ale jak to, že nevidíme nic divného na tom, že tam, kde se jedny děti rodí, jsou jiné zabíjeny?

Takže oddělení potratů od porodnic bych vítal. Doufám jen, že ty ženy budou vědět, co dělají. Že polykají jedy, jejichž účelem je zabití jejich dítěte, a tím zároveň otravují i sebe. Některé budou těžce krvácet, jiným bude špatně a budou mít křeče, každopádně všechny se těmi potratovými pilulkami budou otravovat.

Když spolknete malou dávku arzeniku, taky vás to hned nezabije, ale trávíte tím svůj organismus. Zkracujete si život, či alespoň si ho zkracujete o zdravá, produktivní léta. Když polykáte jed, jehož smyslem je otrávit a zabít, nedivte se, že zemřete dřív, či poslední léta svého života budete trpící troskou.

JUDr. Miroslav Mitlöhner coby vedoucí Katedry sociální práce a sociální politiky na Univerzitě Hradec Králové zaujal tím, že v recenzovaném časopisu Akademie věd navrhl a obhajoval postnatální zabíjení postižených novorozenců bez souhlasu či vědomí matky-rodičky, které by pak bylo jen sděleno, že se dítě narodilo mrtvé.

A spustila se vlna kritiky vůči Mitlöhnerovi.

Na jednu stranu jsem rád, a to dokonce velmi rád, že se ta vlna kritiky spustila, že společnost, jež většinově nevidí na potratech nic moc nepřijatelného, stále zabíjení zdravotně postižených po jejich narození za nepřijatelné považuje, že stále je pro ni zabíjení narozených lidí jen kvůli jejich zdravotnímu postižení neakceptovatelné a hrůzné. Tomu jsem velice rád.

Na stranu druhou si nemohu pomoct, že Mitlöhner má logiku na své straně. Porodem nevzniká nový člověk, porodem jen pokračuje člověk, který už tady byl. Z člověka A se porodem nestává člověk B; byl-li to před narozením člověk A, je člověkem A i po narození.

Je-li nepřípustné zabít člověka A po narození, mělo by být nepřípustné zabít člověka A i před narozením. A je-li přípustné zabít člověka B před narozením – říká Mitlöhnerova logika – proč by mělo být nepřípustné - proč by nemělo být přípustné - zabít ho i po narození? Však je to ten samý organismus!

Dokonce bych Mitlöhnerovi mohl poradit pro to i vhodný termín: postnatální potrat, postnatální interrupce.

To by znělo tak neškodně, anesteticky, viďte.

Co dělají islamisté? Postnatální potraty ostatních.

Co spáchala Iveta Bartošová? Postnatální auto-interrupci.

Tento sterilizovaný, anestetický termín by Mitlöhner mohl ocenit; celkem vhodně by totiž dláždil cestu, na kterou naše společnost zatím vykročit nechce, ke které ji ale pobízí nacistická právní teorie, jíž je Mitlöhner tak zdatným mluvčím.

Na konci té cesty stojí Majdanek, Treblinka, Osvětim.

Názvy jako z dětské říkanky.

Publikováno v tabletovém médiu Dotyk.cz.

Autor: Roman Joch | neděle 29.6.2014 14:10 | karma článku: 24.00 | přečteno: 1711x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Vašek aneb smutný konec jednoho domácího porodu

„Podruhý už mě do porodnice nikdo nedostane,“ svěřila se Stáňa své kamarádce Martě po potvrzení dalšího těhotenství. „Doma budu mít klid a vyhnu se těm problémům, který jsem měla po narození Lukáška.“

18.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

David Gruber

Oslavy 120 let Matičního gymnázia Ostrava pohledem účastníka

Ano, pravda, je to text především pro současné a bývalé studenty tohoto ctihodného ústavu. Ale i jiní si mohou přijít na své; pokud si chtějí něco přečíst o užaslém Ladislavu Špačkovi nebo o Ivanu Lendlovi plném citů a emocí...

18.10.2017 v 13:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Jan Klar

Když už nevěra, tak pořádná

Kolik je na světě starých kyselých „panen“? Když Eva ještě vyučovala ve škole, její kolegyně jí občas připomínaly klevetnice na tržišti. Hlídaly se navzájem, aby se náhodou neošidily.

18.10.2017 v 13:11 | Karma článku: 11.86 | Přečteno: 426 | Diskuse

Jiří Turner

Nápravník islámských bubáků II.

Co je to basmala? Jak to bylo s knihou Bez dcerky neodejdu? Je bičování jen trest? Bilal Philips – poturčenec horší Turka. Odkud kam sahá Blízký východ? Boko Haram. Burky a burkiny. Jak chápe Korán cizoložství? Komu sluší čádor?

18.10.2017 v 11:05 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 698 | Diskuse

David Vlk

Můžou mít voliči různých stran spolu sex???

"Vladěnko, já ti ty volební lístky trochu vytřídím, abys nemusela moc dlouho přemýšlet. Ne, neboj žádná cenzura, jenom vyhodím komouše, fašouny, mimoně a podivíny."

18.10.2017 v 10:56 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 836 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4434
Roman Joch, ředitel Občanského institutu, www.obcinst.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.