Jsem celebrita. Kdo je víc?

26. 07. 2007 15:00:00
Vždy mě udivoval zájem médií o politické názory celebrit. Myslím tím převážně herců, hereček, zpěváků a zpěvaček; nikoli výhradně českých, nýbrž obecně západních.

Koho zajímá, co si herečky a zpěváci myslí o politice; koho zajímá, jaké mají politické názory? Evidentně hodně čtenářů. Ale otázka by měla stát jinak: proč by vůbec měl někdo jejich politickým názorům připisovat jakoukoli váhu? Být populárním hercem nebo zpěvačkou - je to snad dostatečná kvalifikace k výjimečné politické moudrosti?

Vezměme si například koncerty za odpuštění dluhů (či nové půjčky) chudým africkým zemím. Co to jsou ty - nenávratné - půjčky africkým zemím? Jsou, s mírnou nadsázkou, přerozdělováním bohatství od (i) chudých obyvatel nejbohatších zemí (daňových poplatníků západních krajin) k bohatým obyvatelům nejchudších zemí (africkým diktátorům, jejich příbuzným a kumpánům). A k tomu nás a naše politiky vyzývají západní populární zpěváci a herečky, tedy jedni z nejbohatších lidí nejen na Západě, ale i na světě?!

Tedy ještě jednou: nejbohatší lidé nejbohatších zemí požadují, aby všichni v nejbohatších zemích, i ti chudí, byli zdaněni ve prospěch údajně nejchudších zemí, ve skutečnosti však ve prospěch těch nejbohatších v nejchudších zemích!

Inu, hodně „heroické“ a „morální“ je toto požadovat. Ve skutečnosti však půjčky (natož odpuštěné) chudým zemím udržují při životě a prodlužují skutečnou příčinu bídy a chudoby těch jejich nejchudších obyvatel: jejich zkorumpované, svévolné, diktátorské a neschopné vládce.

Alespoň že se ty celebrity pak cítí tak dobře! Vždyť nejedná se ani tak o jejich ušlechtilou snahu pomoci chudým (ušlechtilé je, když někdo dává ze svého, ne když požaduje zdanit druhého), jako spíše o uspokojení jejich ega a marnivosti: „Podívejte se všichni a obdivujte mě, jak jsem ušlechtilý, mravný a morální, když požaduji, abys byl zdaněn ve prospěch, řekněme, Roberta Mugabe!“

Mnohé celebrity ze showbyznysu mají naprosto rozhárané, nedisciplinované a chaotické životy, nezřídka jsou zdrogovaní a zfetovaní, navíc jsou promiskuitní jako králíci, nevědí co se sebou a celkově jsou to nešťastní lidé, kterým štěstí – eudaimonia v aristotelském smyslu - uniká. Jaké mají oni morální právo poučovat, co je správné a politicky ušlechtilé, jakýkoli normální manželský pár prostých lidí, otce a matku rodiny, kteří žijí monogamním životem, pracují, nežijí na sociální podpoře, dobře vychovávají své děti a snaží se jim vštípit ctnosti poctivosti, usilovnosti a pracovitosti? A jaký je vůbec důvod pro nás ostatní věnovat byť jen za mák pozornosti politickým názorům celebrit, těch frustrovaných nadutých nabobů snobského pozérství?

Raději bych byl, kdyby mi mělo vládnout dvě stě lidí náhodně vybraných z telefonního seznamu, než dvě stě celebrit.

Autor: Roman Joch | čtvrtek 26.7.2007 15:00 | karma článku: 36.77 | přečteno: 4503x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Češi stříleli do Čechů, smutné výročí 21. srpna 1969

Byl to velký rozdíl proti minulému roku, kdy nás okupoval Sovětský svaz a Češi se Slováky se bouřili proti okupaci své země. Tentokrát připomínku této tragédie českých dějin brutálně potlačily domácí ozbrojené složky.

21.8.2019 v 18:03 | Karma článku: 19.66 | Přečteno: 286 | Diskuse

Karel Trčálek

21. srpen 1969, den věčné hanby československých (českých) komunistů

V roce 1968 dělal Sovětský svaz jen to, co jako imperialistická říše, udělat musel. 21. srpen 1969 je den mnohem tragičtější než 21. srpen 1968

21.8.2019 v 17:31 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 137 | Diskuse

Marek Trizuljak

Šok, smutek, bolest (srpen 1968)

Kdo ještě snad měl nějaké zbytky iluzí o "ruském přátelství" a o jejich "dobrých úmyslech", navždy je ztratil.

21.8.2019 v 17:11 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 157 | Diskuse

Karel Ábelovský

Srpnové slunce - aneb "Pamatuj"

... jsou události, které je potřeba si připomínat a jsou události, ne které není radno nikdy zapomenout. Dnes uplynulo půl století právě od jedné takové události a zdá se, že přesto, že ne všichni zapomněli, mnozí se chovají jako

21.8.2019 v 16:21 | Karma článku: 10.16 | Přečteno: 126 | Diskuse

Vladimír Kroupa

21.8.1968 – ničivý požár, do něhož sám náš národ přilil olej…

Asi ještě hodně roků bude toto datum připomínat den, kdy se někdo cizí pokusil zlomit náš národ. Hodně roků, než zapomeneme. Zapomeneme stejně, jako někteří zapomněli za pouhý jeden rok...

21.8.2019 v 13:47 | Karma článku: 30.92 | Přečteno: 1416 | Diskuse
Počet článků 144 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4461
Roman Joch, ředitel Občanského institutu, www.obcinst.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz